Zpět

Co přinese velká novela zákona o obchodních společnostech a družstvech?

21. července 2020

Ve Sbírce zákonů byl dne 13.2.2020 vyhlášen zákon č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK v novelizovaném znění“). Novela ZOK nabude účinnosti dne 1.1.2021.

Cílem této novely je sjednotit českou právní úpravu s právem Evropské unie, snížit administrativní a regulatorní zátěž obchodních korporací a odstranit některé nepřesnosti, mezery a výkladové problémy, které doposud ZOK přinášel.

Ujednání společenské smlouvy, která budou odporovat kogentním ustanovením ZOK v novelizovaném znění, automaticky pozbývají závaznosti dnem nabytí účinnosti novely ZOK, tedy 1.1.2021. Obchodní korporace přitom budou povinny uzpůsobit svá zakladatelská právní jednání ZOK v novelizovaném znění a doručit je do sbírky listin do 1.1.2022. Pokud novela ZOK stanovuje povinnost zapsat do obchodního rejstříku skutečnost nebo uložit tam listinu, která se dříve nezapisovala či neukládala, jsou obchodní korporace povinny tak učinit do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti novely ZOK, tedy do 1.7.2021.

Níže přinášíme 20 významných změn, které Vás s novelou ZOK neminou.

  1. Splacení základního kapitálu u tzv. nízkonákladových společností s ručením omezeným

Od 1.1.2021 bude možné splatit peněžitý vklad do společnosti s ručením omezeným i jiným způsobem než na zvláštní účet v bance (v praxi tedy v hotovosti k rukám správce vkladu či na běžný účet), nepřesáhne-li výše všech peněžitých vkladů v souhrnu 20.000 Kč. Cílem uvedené novely je zlevnit a zrychlit zakládání nízkonákladových společností s ručením omezeným.

  1. Omezení řetězení právnických osob ve volených orgánech některých obchodních korporací

Novela ZOK omezuje tzv. řetězení právnických osob ve volených orgánech některých obchodních korporací, kdy v některých situacích nemuselo být zcela jasné, která fyzická osoba právnickou osobu zastupuje. Od 1.1.2021 má právnická osoba, která vykonává funkci voleného orgánu v kapitálové společnosti nebo v družstvu, povinnost bez zbytečného odkladu po jmenování do funkce zmocnit jedinou fyzickou osobu, která splňuje zákonné požadavky a předpoklady pro výkon dané funkce, aby ji v orgánu zastupovala. V případě, že tak právnická osoba neučiní, nebude možné ji zapsat do obchodního rejstříku jako člena voleného orgánu. Současně pokud nedojde ke zmocnění fyzické osoby a jejímu zápisu do obchodního rejstříku do 3 měsíců od vzniku funkce právnické osoby, zaniká funkce právnické osoby ex lege. Již zapsané právnické osoby, jakožto členové volených orgánů, jsou tak povinny do 1.4.2021 zmocnit a zapsat jedinou fyzickou osobu do obchodního rejstříku, jinak jejich funkce zaniká.[1]  Důležité je však dodat, že osobních společností se tato novinka netýká.

  1. Výmaz některých údajů ze společenské smlouvy či stanov u kapitálových společností

Novela ZOK stanovuje, že vypuštění údajů, které jsou nutné ve společenské smlouvě či ve stanovách při založení kapitálových společností a které po jejich založení a splnění vkladové povinnosti přestávají být potřeba, není změnou společenské smlouvy či stanov. Není tak třeba rozhodnutí valné hromady a osvědčení předmětného rozhodnutí notářským zápisem. Novela ZOK tak vyřešila výkladový problém, přičemž ulehčila proces výmazu těchto údajů. Zároveň umožňuje svěřit rozhodnutí o vypuštění těchto údajů do působnosti statutárního orgánu.

  1. Zpřísnění podmínek uplatnění protestu

Novela ZOK zavádí pravidlo, že společník/akcionář musí protest podaný na valné hromadě náležitě odůvodnit, aby bylo zřejmé, v čem společník/akcionář spatřuje rozpor se zákonem, zakladatelskými dokumenty či dobrými mravy.[2] Rovněž se neplatnosti usnesení valné hromady lze dovolávat pouze v rozsahu, v jakém byl podán odůvodněný protest. Protest také nebude vázán na konkrétní osobu, která jej podala, a tak se neplatnosti usnesení valné hromady (v rozsahu podaného protestu) může dovolávat i jiný společník/akcionář.

  1. Snížení nákladů při rozhodování mimo valnou hromadu (per rollam)

Ačkoliv je od 1.1.2021 nadále podmínkou, že pokud zákon vyžaduje, aby přijetí rozhodnutí valné hromady bylo osvědčeno notářským zápisem, návrh rozhodnutí valné hromady per rollam se vyhotovuje také ve formě notářského zápisu, je však poté možné zaslat společníkům či akcionářům k vyjádření pouze kopiinotářského zápisu o návrhu rozhodnutí valné hromady per rollam, která již nemusí být nijak ověřena. Novela přinese zánik povinnosti vyhotovení notářského zápisu pro každé jednotlivé vyjádření společníka či akcionáře k návrhu rozhodnutí valné hromady per rollam. Podpis na vyjádření však bude muset být nadále úředně ověřen.

  1. Přítomnost dalších osob na valné hromadě

Novela ZOK umožňuje, aby se valné hromady společně se společníkem či akcionářem účastnila rovněž jedna jím určená osoba, například advokát, a to nikoli jako jeho zástupce. Společenská smlouva v případě společnosti s ručením omezeným, v případě akciové společnosti pak stanovy, však mohou určit jinak. V rámci společnosti s ručením omezeným pak je nutné, aby tato osoba doložila, že je zavázána alespoň ke stejné mlčenlivosti jako společník.[3]

  1. Sistace hlasovacího práva

Novela ZOK rozšířila počet důvodů, kdy společník není oprávněn vykonávat hlasovací právo. Nově tak společenská smlouva může určit jiný důležitý důvod, kdy společník hlasovací právo nevykonává.[4]

  1. Dodatečné hlasování u společnosti s ručením omezeným

Na základě stávající úpravy, neurčí-li společenská smlouva jinak, může společník společnosti s ručením omezeným nepřítomný na jednání valné hromady dodatečně písemně vykonat své hlasovací právo, a to nejdéle do 7 dnů ode dne konání valné hromady. Od 1.1.2021 se tato možnost společníka omezuje jen na přijetí rozhodnutí dle § 171 odst. 2 ZOK.[5] Přijetí samotného rozhodnutí valné hromady se pak osvědčí notářským zápisem.

  1. Právo jmenovat a odvolat člena statutárního orgánu

Společnost s ručením omezeným a akciová společnost si mohou ve společenské smlouvě/stanovách stanovit, že s podílem/akcií je spojeno právo společníka/akcionáře jmenovat jednoho nebo více jednatelů / členů představenstva a tyto odvolat. Celkový počet takto jmenovaných jednatelů / členů představenstva nesmí být větší než počet jednatelů volených valnou hromadou / počet členů představenstva volených valnou hromadou nebo, určí-li tak stanovy, počet členů představenstva volených dozorčí radou.[6]

  1. Správní rada jako jediný statutární orgán monistické akciové společnosti

Novela ZOK stanovuje, že statutárním orgánem monistické akciové společnosti je od 1.1.2021 pouze správní rada, které přísluší obchodní vedení a dohled nad činností společnosti. Funkce statutárního ředitele tedy bude z právní úpravy zcela vypuštěna.

  1. Zásadní změny ve smlouvách o výkonu funkce

Novela ZOK zavádí pravidlo, že upravuje-li ZOK obligatorní schválení smlouvy o výkonu funkce nejvyšším orgánem společnosti, bez tohoto schválení nenabude smlouva o výkonu funkce účinnosti. V případě rozporu mezi společenskou smlouvou a smlouvou o výkonu funkce se také nově použijí ujednání společenské smlouvy.[7] Taková úprava má zabránit obcházení vůle společníků.

  1. Mzda či jiné plnění vyplacené zaměstnanci, který je zároveň i členem voleného statutárního orgánu, nebudou podléhat schválení nejvyššího orgánu obchodní korporace

Novela ZOK ruší ustanovení § 61 odst. 3 ZOK, v němž je stanoveno, že mzdu či jiné plnění zaměstnanci, který je současně i členem statutárního orgánu společnosti nebo osobě jeho blízké, lze poskytnout jen se souhlasem toho, kdo schvaluje smlouvu o výkonu funkce (nejvyššího orgánu). V důsledku toho mzda či jiné plnění vyplácené zaměstnanci, jenž je zároveň i členem voleného statutárního orgánu, nebudou nově podléhat schválení nejvyššího orgánu obchodní korporace.

  1. Pokyny valné hromady jednatelům

ZOK v novelizovaném znění výslovně stanovuje, že jednatel je povinen se řídit zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, pokud jsou v souladu s právními předpisy a společenskou smlouvou. Vyjma pokynů k obchodnímu vedení dle § 51 odst. 2 a § 81 odst. 1 ZOK v novelizovaném znění, není nadále přípustné, aby valná hromada jednateli udělovala pokyny k obchodnímu vedení.

  1. Zákaz konkurence u kapitálových společností

Novela ZOK mění znění § 199, § 441 a § 451 ZOK, které upravují konkurenční jednání v kapitálových společnostech. Nově si kapitálové společnosti budou moci stanovit ve společenské smlouvě či stanovách podmínky konkurenčního jednání jednatele, člena představenstva či dozorčí rady odchylně od zákonné úpravy, zejména tedy rozsah rozšířit či zúžit.

  1. Faktické vedení společnosti

Ustanovení ZOK o zákazu konkurenčního jednání, jakož i ustanovení ZOK a zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“), o povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře a následcích porušení této povinnosti se nově užijí i na osoby, které se fakticky nachází v postavení člena voleného orgánu, ačkoliv jím nejsou a bez zřetele k tomu, jaký vztah k obchodní korporaci mají.[8]

  1. Prokurista

Novela ZOK ruší aplikovatelnost ustanovení, která u prokury nepřipouštěla konkurenční jednání, střet zájmů a obecně ustanovení upravující pravidla o jednání členů orgánů na institut prokury. Novela ZOK bere v potaz to, že prokurista není orgánem obchodní korporace a tato ustanovení by se na něj vztahovat neměla. Současně novela ZOK připouští, že prokurista může být vlivnou osobou dle § 71 ZOK v novelizovaném znění.

  1. Změny v zástavě podílu v obchodní korporaci

Až do novelizace platí, že zastavit podíl společníka v obchodní korporaci lze jen za podmínek, za nichž ho lze převést. Od 1.1.2021 se zástava podílu bude řídit obecnou úpravou uvedenou v § 1320 a násl. OZ.Současně zápisy jiných věcných práv k podílům do veřejného rejstříku, které nejsou představovány cennými papíry se užijí ustanovení OZ o zřízení a vzniku zástavního práva obdobně. Tedy do obchodního rejstříku se nově bude zapisovat například předkupní právo k podílu ve společnosti s ručením omezeným, který není představován kmenovým listem, zřejmě pak s konstitutivními účinky.

  1. Rozdělení zisku a jiných vlastních zdrojů

Novela ZOK v ustanovení § 34 nově stanovuje, že na základě řádné nebo mimořádné účetní závěrky schválené nejvyšším orgánem obchodní korporace bude možné rozdělit zisk a jiné vlastní zdroje až do konce účetního období následujícího po účetním období, za nějž byla účetní závěrka sestavena. Novela ZOK tak reaguje na dosavadní judikaturu Nejvyššího soudu.[9] Společnost je samozřejmě povinna dodržet pravidla uvedená v § 34 ZOK v novelizovaném znění.

  1. Společnická žaloba

Novela ZOK umožňuje podat společnickou žalobu nejen pro nesplnění vkladové povinnosti, ale také pro jakékoliv jiné porušení povinnosti společníka zvlášť závažným způsobem. O podání návrhu na vyloučení společníka soudem rozhoduje valná hromada usnesením dle § 190 odst. 2 písm. o) ZOK v novelizovaném znění.

  1. Odstoupení člena voleného orgánu obchodní korporace z funkce

Nově v případě odstoupení funkce bude funkce člena voleného orgánu obchodní korporace zanikat již dnem, kdy odstoupení projednal nebo měl projednat orgán, který ho zvolil, nestanoví-li společenská smlouva, že postačí, projednal-li je nebo měl projednat orgán, jehož je členem. Příslušný orgán je přitom povinen projednat odstoupení bez zbytečného odkladu, nejpozději však na nejbližším zasedání poté, co bylo odstoupení obchodní korporaci doručeno. Vykonává-li pak působnost valné hromady jediný společník, končí výkon funkce uplynutím 3 měsíců ode dne doručení oznámení odstoupení jedinému společníkovi, neschválí-li na žádost odstupujícího člena jiný okamžik zániku funkce. Odstupující člen, který nebyl zvolen orgánem obchodní korporace (např. člen zvolený do orgánu zaměstnanci), oznámí své odstoupení orgánu, jehož je členem, a jeho funkce končí dnem, kdy odstoupení projednal nebo měl projednat orgán, jehož je členem.

Jestliže však odstupující člen oznámí své odstoupení přímo na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím 2 měsíců po takovém oznámení, neschválí-li příslušný orgán na jeho žádost jiný okamžik zániku funkce.

 


[1] § 46 ZOK v novelizovaném znění.

[2] Pozn.: U společnosti s ručením omezeným je možné ve společenské smlouvě vyloučit povinnost odůvodnění protestu viz § 192 odst. 4 ZOK v novelizovaném znění.

[3] Srov. § 168 odst. 3 a § 399 odst. 2 ZOK v novelizovaném znění.

[4] § 173 odst. 1 písm. e) ZOK v novelizovaném znění.

[5] K přijetí rozhodnutí o změně společenské smlouvy, kterým se zasahuje do práv a povinností pouze některých společníků, se vyžaduje jejich souhlas. Zasahuje-li se změnou společenské smlouvy do práv a povinností všech společníků, vyžaduje se souhlas všech společníků.

[6] Srov. § 194a a 438a ZOK v novelizovaném znění.

[7] § 59 ZOK v novelizovaném znění.

[8] § 62 ZOK v novelizovaném znění.

[9] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.3.2019, sp. zn. 27 Cdo 3885/2017.