K povinnostem likvidátora při provádění likvidace obchodní společnosti

ÚVOD

Ke zrušení obchodní společnosti může docházet z mnoha důvodů. Často je k tomuto úkonu přistupováno v důsledku rozhodnutí samotných společníků, kteří již nemají zájem na další existenci společnosti. Ať je již důvod jakýkoliv, měl by ve velké většině případů následovat po zrušení obchodní společnosti proces označovaný jako likvidace. I přesto, že se jedná o postup administrativně poměrně náročný, jehož úplné provedení může trvat i několik měsíců, dle nově zveřejněných informací došlo v roce 2019 k zániku rekordního počtu obchodních společností. Počet zlikvidovaných společností byl téměř o jednu pětinu vyšší, než tomu bylo v roce 2018.[1] Lze se tedy domnívat, že toto číslo bude v budoucnu i nadále narůstat.

Zásadní úloha je přisuzována osobě likvidátora, jehož vůdčí role v procesu likvidace je vykoupena velkým počtem povinností, které musí být v jejím průběhu splnit. Jestliže se v blízké době chystáte přistoupit ke zrušení společnosti s likvidací, níže naleznete přehled základních kroků, jež musí osoba jmenovaná likvidátorem v rámci tohoto procesu učinit.

POVINNOSTI LIKVIDÁTORA V PRŮBĚHU LIKVIDACE

Likvidátorem může být dle ustanovení § 189 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) pouze osoba způsobilá být členem statutárního orgánu, přičemž za řádný výkon své funkce odpovídá likvidátor stejně, jako člen statutárního orgánu. Je tedy povinen postupovat s péčí řádného hospodáře, a to s dostatečnými znalostmi, pečlivostí a nezbytnou loajalitou.[2] Z tohoto důvodu je pak nezbytné, aby likvidátor svědomitě plnil veškeré povinnosti, jež mu zákon při likvidaci obchodních společností ukládá.

Bezprostředně po vzniku své funkce je likvidátor povinen sestavit zahajovací rozvahu a soupis jmění likvidované společnosti, který obsahuje podrobný popis veškerého majetku a dluhů, které obchodní společnost ke dni svého vstupu do likvidace má.

Další zásadní povinností likvidátora je povinnost oznamovací, zakotvená v ustanovení § 198 občanského zákoníku. Likvidátor oznámí vstup společnosti do likvidace všem známým i neznámým věřitelům. Neznámým věřitelům bude tato skutečnost oznámena prostřednictvím výzvy zveřejňované v Obchodním věstníku alespoň dvakrát za sebou s alespoň dvou týdenním odstupem. V této souvislosti je nezbytné zmínit novelu vládního nařízení upravujícího některé otázky Obchodního věstníku, kterou vláda schválila v srpnu loňského roku. Přijetím této novely bylo umožněno, aby první oznámení společnosti o vstupu do likvidace bylo nahrazeno zveřejněním této informace v Obchodním rejstříku.[3] Obchodní společnosti jsou tak ušetřeny jednoho zpoplatněného zveřejnění oznámení o vstupu do likvidace v Obchodním věstníku. Ve srovnání s časovou a finanční náročností celého procesu likvidace se však nejedná o nikterak zásadní změnu.

V hlavní fázi likvidace zpeněžuje likvidátor majetek společnosti, uspokojuje dluhy jejích věřitelů a vymáhá její případné pohledávky. Je však nezbytné mít na paměti, že vyjma povinností spojených výlučně s procesem likvidace, je likvidátor rovněž po celou dobu trvání likvidace povinen podávat daňová přiznání za likvidovanou společnost. V průběhu celé likvidace je likvidátor také povinen pečlivě sledovat stav jmění likvidovaní společnosti. Zjistí-li totiž, že je likvidovaná společnost v úpadku, je dle ustanovení § 200 občanského zákoníku povinen podat bez zbytečného odkladu insolvenční návrh ( ledaže se jedná o případ uvedený v § 201 občanského zákoníku).

Jakmile likvidátor uskuteční vše, co je za účelem řádného provedení likvidace nezbytné, přistoupí k sestavení konečné zprávy o průběhu likvidace a účetní závěrky. Přebývá-li po provedení likvidace nějaká majetková hodnota, tzv. likvidační zůstatek, který je možné rozdělit mezi společníky společnosti, sestaví likvidátor rovněž návrh na rozdělení likvidačního zůstatku. Tyto dokumenty je pak likvidátor povinen předložit ke schválení tomu, kdo jej do funkce povolal. Před výmazem společnosti z obchodního rejstříku je likvidátor povinen podat žádost správci daně o udělení souhlasu s výmazem společnosti z obchodního rejstříku dle § 238 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. Samotný návrh na výmaz společnosti z obchodního rejstříku je rovněž povinen podávat likvidátor, a to do 30 dnů od skončení likvidace.

I po výmazu společnosti z obchodního rejstříku trvá archivační povinnost likvidátora. V souladu s ustanovením § 94 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů, je likvidátor povinen uchovávat konečnou zprávu o průběhu likvidace, návrh na rozdělení likvidačního zůstatku a účetní závěrku po dobu 10 let od zániku obchodní společnosti. Archivační povinnosti likvidátora se dotkne schválená novela zákona o obchodních korporacích, účinná od 1.1.2021. Novelou bude zrušeno ustanovení § 94 odst. 2 zákona o obchodních korporacích, nově však dojde k zakotvení srovnatelné povinnosti likvidátora v ustanovení § 205 odst. 4 občanského zákoníku. Tato povinnost se tak bude vztahovat na veškeré likvidované právnické osoby, nejen obchodní korporace. V rámci novelizace bude v občanském zákoníku nově zakotveno také ustanovení § 158a, kterým bude likvidátoru uložena povinnost uchovávat po dobu 10 let od zániku společnosti zápisy z jednání nejvyššího orgánu společnosti, včetně příloh.

ZÁVĚR

Jak lze pozorovat z výše uvedeného, v rámci procesu likvidace musí likvidátor splnit celou řadu povinností. V souhrnu výše uvedeném jsou popsané pouze ty nejpodstatnější z nich. Tyto povinnosti jsou likvidátorem vypořádávány ve vztahu k věřitelům společnosti, orgánům veřejné moci i k vlastním společníkům společnosti. S ohledem na složitost celého procesu lze doporučit, aby v případě obchodních společností, u nichž lze očekávat složitější průběh likvidace, byla výběru osoby likvidátora věnována ze strany obchodní společnosti zvýšená pozornost.

[1] Podnikatelé loni zrušili rekordní množství firem. In: Bisnode. [online]. Praha, 2020. [cit. 2020-02-24]. Dostupné z: https://www.bisnode.cz/o-bisnode/o-nas/novinky/podnikatele-loni-zrusili-rekordni-mnozstvi-firem/.

[2] JOSKOVÁ, L. In: JOSKOVÁ, L., PRAVDOVÁ, M. a ZACHARDOVÁ, L. Likvidace obchodních společností. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017. 202 s. ISBN 978-80-7400-646-3, s. 47.

[3] Srov. § 13 odst. 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích.