Zpět

Novela zákoníku práce aneb čekají nás revoluční změny?

20. ledna 2023

V legislativním procesu je aktuálně návrh důležité novely zákoníku práce, která má být přijata a nabýt účinnosti v průběhu prvního pololetí roku 2023. Tato novela se významně dotkne mj. podmínek zaměstnávání tzv. pečujících osob, home-office a osob pracujících na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP, DPČ). Novela má podpořit flexibilní formy zaměstnávání, ale přináší i další administrativní zátěž pro zaměstnavatele.

Určité skupině tzv. pečujících osob se ulehčí přístup k výkonu práce na dálku, tedy z jakéhokoliv jiného místa mimo pracoviště zaměstnavatele. Bude se jednat nejspíše o skupinu zaměstnanců, kteří pečují o dítě mladší 9 let nebo o osobu závislou na péči jiné fyzické osoby ve stupni II až IV, a těhotné zaměstnankyně. Tito zaměstnanci budou moci svého zaměstnavatele požádat o home-office a on bude povinen požadavku vyhovět, pokud mu v tom nebudou bránit vážné provozní důvody nebo povaha vykonávané práce. Na druhou stranu bude moci zaměstnavatel práci na dálku jednostranně nařídit, a to na dobu nezbytně nutnou. Avšak pouze za existence příslušného opatření příslušného orgánu veřejné moci (např. z důvodu ohrožení zdraví či bezpečnosti zaměstnanců) a za podmínky, že místo výkonu práce na dálku bude pro výkon práce způsobilé.

Zákoník práce bude nově upravovat povinnost zaměstnavatele hradit zaměstnanci vzniklé náklady spojené s výkonem práce na dálku, např. náklady na spotřebované energie jako elektřina, plyn, dodávky tepla a podobně. Tato úhrada nákladů nesmí být zahrnuta ve mzdě. Kromě toho bude zaměstnavatel povinen mj. zajistit zaměstnancům pracujícím na home-office kontakt s ostatními zaměstnanci a s pracovištěm.

Novela se dále významně dotkne podmínek výkonu práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tj. dohod o provedení práce (DPP) a dohod o pracovní činnosti (DPČ). Nově budou mít „dohodáři“ právo ve stejném rozsahu jako zaměstnanci v pracovním poměru na příplatky za práci ve svátek, za noční práci či práci v sobotu a neděli a za práci ve ztíženém pracovním prostředí, a bude jim vznikat rovněž právo na dovolenou. Dále se i na ně bude vztahovat v celém rozsahu zákonná úprava překážek v práci. Navíc budou moci „dohodáři“ za určitých podmínek písemně požádat zaměstnavatele o zaměstnání v pracovním poměru, bude však na zaměstnavateli, zda takové žádosti vyhoví. Nově budou zaměstnavatelé povinni také těmto „dohodářům“ dopředu rozvrhovat pracovní dobu.

Významně se rozšiřuje rovněž písemná informační povinnost zaměstnavatelů ohledně údajů o obsahu pracovního poměru, které neobsahuje vlastní pracovní smlouva. Ze všech změn můžeme vypíchnout například to, že nově bude zaměstnavatel povinen informovat např. o podmínkách zkušební doby, o poskytovaném odborném rozvoji pracovníka, o pracovní době, přesčasových hodinách a přestávkách v práci, o rozsahu minimálního nepřetržitého denního odpočinku či nepřetržitého odpočinku v týdnu.

Podle novely by se měla úprava doručování podle zákoníku práce uplatňovat na užší okruh dokumentů, než je tomu doposud (např. na mzdový a platový výměr a dokumenty, kterými dochází k jednostrannému skončení pracovněprávního vztahu). A mělo by dojít k zjednodušení podmínek stanoveného postupu při doručování. Navíc pracovní smlouvu, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr či jejich změny, a dohody o ukončení pracovněprávního vztahu bude možné uzavírat elektronicky e-mailem nebo datovou schránkou. V těchto případech tedy bude stačit jejich doručení na vlastní e-mailovou adresu zaměstnance.

Závěrem je třeba upozornit na to, že jsme se dotkli jen hlavních připravovaných změn a že novela může v průběhu legislativního procesu projít ještě mnohými změnami. I zde však platí, že štěstí přeje připraveným.