O dohodách společníků a akcionářů obchodních společností

Hlavními prostředky úpravy institutů nutných k fungování obchodních společností jsou zakladatelské dokumenty společnosti, před kterými jsou stále častěji preferovány dohody společníků obchodních společností[1]. Takovéto dohody mají totiž výhodu ve své flexibilní a méně formální povaze, která však není nutně na úkor vymahatelnosti či detailnosti úpravy. V případě dohod společníků obchodních společností zde…

Nová úprava diskvalifikace (vyloučení) z výkonu funkce

Diskvalifikace (tj. vyloučení) z výkonu funkce člena statutárního orgánu bylo poprvé ve své současné podobě do české právní úpravy vtěleno rekodifikací soukromého práva s účinností od roku 2014. Rekodifikace (a tedy i diskvalifikace) neměla být „českou“ verzí obchodního práva, ale reagovala mj. i na rostoucí úspěch britského či amerického korporátního práva. Inspiračním…

Rozhodovací praxe: Absolutní neplatnost právního jednání a jeho možná konvalidace při nedodržení požadavků uvedených v § 13 ZOK se užije i pro jednostranná právní jednání

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10.6.2020, sp. zn. 31 ICdo 36/2020 „Ačkoliv se § 13 z.o.k. výslovně vztahuje toliko na smlouvy (dvoustranná právní jednání), lze za pomoci argumentu a simili (per analogiam) dovodit, že dopadá i na právní jednání jednostranná, adresovaná společnosti zastoupené jejím jediným společníkem tomuto společníku, popř. adresovaná…