Zákon o prověřování zahraničních investic

Česká republika je podle Ministerstva průmyslu a obchodu jednou z nejotevřenějších ekonomik na světě a je vyhledávaným cílem zahraničních investorů, kteří významně přispívají k rozvoji českých firem. Jedním z důležitých rysů atraktivního investičního prostředí je také existence účinných nástrojů k obraně před rizikovými investory, kteří mohou ohrozit bezpečnost či veřejný pořádek a narušit tím i zdravé fungování ekonomiky. Proto stále více evropských států zavádí či posiluje národní systémy, které jim umožní vybrané investice z bezpečnostních důvodů prověřit. Česká republika v tomto směru není výjimkou.

Česká republika zavedla svůj národní prověřovací mechanismus s účinností od 1. května 2021 v podobě zákona č. 34/2021 Sb., o prověřování zahraničních investic.

Zahraniční investicí je nutné rozumět investici pocházející z prostoru mimo EU. Zákon byl již nějakou dobu očekáván, a to vzhledem ke skutečnosti, že rozvíjí na vnitrostátní úrovni evropské nařízení (EU) 2019/452, které přijetí zákona na vnitrostátní úrovni předpokládá.

Pod pojmem potencionálně rizikového investora je možné si představit převážně takového investora, který má i jiné než ekonomické cíle, může mít i politické cíle. Typickým příkladem takového cíle může být vazba na vládu konkrétního třetího státu, ze kterého investor pochází či na teroristickou organizaci. Zákon o prověřování investic si klade za cíl zamezit takovým rizikovým investorům provádět investice v České republice ve vybraných oblastech převážně kritické infrastruktury.

Trendem v Evropské unii je ve stále větší míře zavádět do vnitrostátní legislativy prověřování zahraničních investic a prověřování zahraničních investic posiluje právě i kvůli covidové pandemii s cílem zachování kritické kapacity ve zdravotnictví a zabránění „zneužití“ dočasného kapitálového podhodnocení domácích firem. Mechanismy prověřování si členské státy nastavují sami, na evropské úrovni dochází pouze ke spolupráci a výměně informací.

Státy mezi sebou si vyměňují informace o prověřovaných transakcích a státy mohou vznášet připomínky k transakcím v jiných členských státech. Pokud by Evropská komise označila akvizici u projektů evropského zájmu, např. budování Transevropské telekomunikační sítě, za rizikovou, je členský stát povinen zohlednit stanovisko Evropské komise při prověřování zahraniční investice v co nejvyšší míře.

Ústřední roli při prověřování zahraničních investic v České republice má Ministerstvo průmyslu a obchodu a je i subjektem, který v řízení o prověřování zahraniční investice bude rozhodovat a povede jednání o podmínkách zahraniční investice.

Prověřované by měly být vybrané senzitivní investice ze třetí země. Investice je tedy činěna investorem, jehož konečný vlastník pochází ze třetí země, a zároveň se jedná o investici, která může negativně ovlivnit bezpečnost, veřejný nebo vnitřní pořádek České republiky. Zahraniční riziková investice musí dosahovat minimálně hodnoty 10 % hlasovacích práv (i kumulativně) na cílové společnosti či investicí vznikne významný vliv na řízení cílové společnosti, možnost nakládat s vlastnickými právy v cílové věci (zejména v obchodním závodě), členství zahraničního investora v orgánu cílové osoby nebo získá i jen pouhý přístup k bezpečnostně významným informacím, systémům či technologiím. Prověřování se ale může týkat i tzv. greenfield projektů, a to ačkoli dle vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu se neočekává častá aplikace zákona na takové projekty, jelikož z podstaty jde především o prověření akvizic do strategických firem a technologií.

Prověřování investice bude probíhat před samotnou akvizicí v úzkém rozsahu kritických sektorů nebo u ostatních sektorů hospodářství následně po provedení akvizice (týká se všech ostatních „sledovaných“ sektorů).

Při prověřování investice před akvizicí žádá investor o prověření na formuláři, který je stanoven nařízením vlády, u Ministerstva průmyslu a obchodu. Zahajuje se správní řízení o prověření zahraniční investice. Pokud investice není shledává rizikovou, pak je povolena. Pokud konzultované instituce shledají u investice riziko, nastává zde povinnost předložit rozhodnutí o investici k rozhodnutí vládě. Investice může být povolena i podmíněně, tedy při dodržení určitých stanovených podmínek.

Prověřování po uskutečnění akvizice se týká všech ostatních zahraničních investic do České republiky, u kterých není povinnost podat žádost o prověření, než je investice uskutečněna. Řízení může být zahájeno z moci úřední pět let od uskutečnění zahraniční investice. Vymezení zahraničních investic, kterých se bude prověření až pět let zpětně týkat, bohužel není příliš jasné. Ministerstvo průmyslu a obchodu uvádí, že bude primárně sledovat investice do strategických a nově se rozvíjejících technologií majících přesah do bezpečnosti či vnitřního pořádku České republiky (např. AI, nanotechnologie, biotechnologie, kosmický, letecký průmysl, polovodiče, technologie umožňující přístup k datům a jejich zpracování a ukládání).

Pokud má zahraniční investor pochybnosti a obavy, že by mohlo dojít k prověřování investice a chce si být jist, zda by mohla být investice považována za rizikovou, pak může využít institutu konzultace, který Ministerstvo průmyslu a obchodu na základě zákona o prověřování zahraničních investic nabízí. Nejedná se o správní řízení a jde o dobrovolnou možnost nabízenou Ministerstvem průmyslu a obchodu. Pokud je však riziko v rámci dobrovolné konzultace pozitivně identifikováno, následuje rovnou proces prověření investice. Pokud vydá Ministerstvo průmyslu a obchodu stanovisko, že investice není riziková, pak nebude možné ji zpětně prověřovat. Ovšem toto neplatí v případě, že se změní vlastnická struktura zahraničního investora nebo osoby ovládající zahraničního investora, toto by opět mohlo být chápáno jako nová transakce.

V případě porušení povinností podle zákona o prověřování zahraničních investic hrozí zahraničnímu investorovi pokuta ve výši 1% nebo 2% jeho čistého celkového obratu za jeho poslední ukončení účetní období, pokud nelze takovou hodnotu zjistit, pak v rozmezí od 100.000 Kč do 100.000.000 Kč nebo 50.000 Kč do 50.000.000 Kč, a to oboje v závislosti na druhu přestupku, kterého se podle zákona o prověřování zahraničních investic dopustí.

Závěrem lze říci, že nový zákon má ambici být důležitým nástrojem prevence před rizikovými zahraničními investicemi do národně senzitivních sektorů. Zda se mu to povede, ukáže až čas.