%20(1).jpg)
České firmy často vstupují do slovenských veřejných zakázek s pocitem, že se pohybují v prostředí, které je jim dobře známé. Zadavatelé používají obdobnou terminologii, právní úprava vychází ze stejného základu a řada dokumentů je pro českého dodavatele jazykově srozumitelná. Právě tato blízkost však může být zrádná.
„Řada institutů je českému prostředí podobná, avšak jejich procesní nastavení, lhůty, forma podání i praktické důsledky se mohou výrazně lišit. Dodavatel, který bude slovenské zadávací řízení posuzovat pouze „českou optikou“, může přehlédnout podmínky, které mají v konkrétní zakázce zásadní význam,“ upozorňuje české společnosti, advokát Matej Šandor.
Jedním z nejdůležitějších doporučení pro českého dodavatele je jednoduché pravidlo: slovenskou zakázku je třeba právně a obchodně posoudit hned po jejím zveřejnění, nikoli několik dní před koncem lhůty pro podání nabídky.
Pokud se tedy dodavatel o slovenském zadávacím řízení dozví později nebo se zadávací dokumentací začne zabývat až v závěru lhůty pro podání nabídek, může již být fakticky pozdě na účinnou procesní obranu proti diskriminačním, nejasným nebo nesplnitelným zadávacím podmínkám.
Procesní obrana dodavatele ve slovenském zadávacím řízení má oproti českému prostředí odlišnou logiku.
Námitky je oprávněn podat uchazeč – zájemce, jehož práva nebo právem chráněné zájmy byly nebo mohly být dotčeny postupem zadavatele, nebo účastníka.
Starší slovenský model pracoval se žádostí o nápravu, ale novelizací byl tento postup opuštěn a obrana byla koncentrována do námitek.
„Slovenské námitky musí obsahovat zákonem stanovené náležitosti, včetně označení veřejné zakázky, označení napadaných skutečností, popisu rozhodujících skutkových okolností, důkazů a návrhu rozhodnutí,“ říká advokát Matej Šandor.
ÚVO je v námitkovém řízení vázán rozsahem skutečností, proti nimž námitky směřují, a nemůže rozhodovat nad jejich rámec. To zvyšuje nároky na přesnost formulace námitek.
Podstatné je také to, že slovenský zákon výslovně zakazuje zjevně nedůvodné námitky. Za zjevně nedůvodnou se považuje taková námitka, která zjevně slouží ke zneužití práva, svévolnému nebo bezúspěšnému uplatňování či bránění práva nebo vede k nedůvodným průtahům v přezkumném řízení.
Výše kauce činí 0,1 % z předpokládané hodnoty zakázky nebo koncese, nejméně však 2 000 EUR a nejvýše 10 000 EUR u námitek proti oznámení, výzvě nebo zadávacím podmínkám a nejvýše 50 000 EUR u jiných námitek.
Pro českého dodavatele to znamená, že rozhodnutí o procesní obraně na Slovensku má finanční dopad již v její první fázi. Je proto nutné rychle vyhodnotit význam zakázky, šanci na úspěch i výši kauce, a to dříve, než v českém prostředí.
Rozhodnutí, zda napadnout zadávací podmínky, má na Slovensku finanční váhu už v prvním kroku. Než složíte kauci, vyplatí se v klidu projít, jaké máte možnosti. Ozvěte se Matejovi přes formulář.
Žádost o vysvětlení zadávacích podmínek je i na Slovensku důležitým nástrojem, jak si vyjasnit nejasnosti v dokumentaci nebo upozornit zadavatele na praktický či právní problém.
Slovenský ZVO stanoví, že zadavatel poskytne vysvětlení informací potřebných pro vypracování nabídky nebo prokázání splnění podmínek účasti všem známým zájemcům bezodkladně, nejpozději však 6 dnů před uplynutím lhůty pro předkládání nabídek, pokud zájemce požádal o vysvětlení dostatečně včas. Ve zrychleném postupu z důvodu naléhavé události činí tato lhůta 4 dny.
„Přestože jsem na to zvyklí ž českého prostředí, na Slovensku při přípravě nabídky nemůžeme počítat s odpovědí během pár pracovních dnů,“ říká advokát, Matej Šandor.
Dotazy je tak vhodné pokládat co nejdříve, zejména pokud odpověď může ovlivnit technické řešení nebo cenovou kalkulaci. Současně je třeba hlídat, že položení dotazu samo o sobě nezastavuje běh lhůty pro podání námitek.
Také na Slovensku probíhá komunikace se zadavatelem a podávání nabídek ve veřejných zakázkách zpravidla elektronicky. Zadavatel v zadávací dokumentaci nebo oznámení určí elektronický nástroj, jehož prostřednictvím bude probíhat komunikace a dojde k podání nabídky.
Musíte se proto včas zaregistrovat v tomto konkrétním nástroji a ověřit, že máte funkční přístup a správně nastavená oprávnění.
Požadavky jednotlivých elektronických nástrojů se mohou lišit, a to například způsobem registrace, autentizací uživatele, nastavením oprávnění osob nebo technickým postupem při podání nabídky. Registraci a kontrolu přístupu je nejlepší provést ihned po rozhodnutí účastnit se zakázky.
V praxi se lze na Slovensku setkat například se státním systémem Elektronickej platformy verejného obstarávania, ale také s dalšími elektronickými nástroji, jako jsou například JOSEPHINE nebo ERANET.
Nabídky, návrhy a další doklady a dokumenty v zadávacím řízení se na Slovensku běžně předkládají ve státním jazyce, ale mohou se předkládat také v češtině.
Pokud je doklad nebo dokument vyhotoven v jiném jazyce (není česky nebo slovensky), předkládá se spolu s úředním překladem do státního jazyka (slovenština), pokud zadavatel neumožnil předkládání nabídek i v jiném jazyce.
To může být prakticky důležité zejména u technických listů, certifikátů, zahraničních referencí, dokumentace výrobců, pojistných smluv nebo dokladů zahraničních subdodavatelů, které nejsou ve slovenštině ani češtině.
Významným specifikem slovenské právní úpravy je Register partnerov verejného sektora (RPVS). Zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s uchazečem, který má povinnost zapisovat se do RPVS a není v něm zapsán. Totéž se týká i subdodavatelů, kteří mají povinnost zápisu do RPVS.
Pokud se na dodavatele vztahuje povinnost zápisu, musí být zapsán v RPVS podle slovenského ZRPVS. Zadavatel navíc může odstoupit od smlouvy, pokud byla uzavřena s uchazečem, který v době jejího uzavření nebyl zapsán v RPVS, ač měl tuto povinnost, nebo pokud byl z RPVS vymazán.
Registrujícím orgánem RPVS je Okresný súd Žilina. Návrh na zápis nemůže podat dodavatel sám, ale jen oprávněná osoba.
Oprávněnou osobou může být mimo jiné advokát, notář, banka, auditor nebo daňový poradce splňující podmínky ZRPVS. Návrh se podává elektronicky a musí být autorizován oprávněnou osobou, jinak se na něj nepřihlíží. Pokud návrh směřuje k zápisu konečného uživatele výhod, přikládá se rovněž verifikační dokument.
„Prakticky to znamená, že RPVS není formalita na poslední chvíli. U jednoduchých vlastnických struktur může být zápis relativně rychlý; zákon počítá s provedením zápisu ve lhůtě 5 pracovních dnů od doručení návrhu, jsou-li splněny podmínky. U složitějších skupin, zahraničních holdingů, fondových struktur nebo víceúrovňového vlastnictví však může příprava verifikačních podkladů trvat podstatně déle,“ říká advokát, Matej Šandor.
Zadavatel je povinen požadovat prokázání „osobného postavenia“, zatímco další podmínky účasti, zejména finanční a ekonomické postavení nebo technická či odborná způsobilost, může stanovit podle konkrétní zakázky.
Zvláštní pozornost je třeba věnovat postavení zahraničního dodavatele. Český dodavatel musí vždy ověřit, ve vztahu ke kterým státům má splnění jednotlivých podmínek osobného postavenia prokazovat.
ZVO u některých podmínek výslovně pracuje jak se Slovenskou republikou, tak se státem sídla, místa podnikání nebo obvyklého pobytu dodavatele.
Dle metodiky stanoviska ÚVO při prokazování těchto podmínek zohledňují také skutečné vazby zahraničního dodavatele ke Slovensku. U dodavatele, který na Slovensku nepůsobí a nemá zde relevantní aktivity, tak může být v závislosti na konkrétní podmínce dostačující doložení příslušných skutečností ve vztahu ke státu svého sídla.
Jako alternativa k jednotlivým dokladům může sloužit zápis v Zozname hospodárskych subjektov vedeném ÚVO. Tento seznam slouží k prokazování splnění podmínek účasti osobného postavenia a jeho zápis je účinný vůči každému zadavateli. Zápis se provádí s platností na 3 roky. Pro české dodavatele může být užitečný zejména tehdy, pokud se chtějí slovenských tendrů účastnit opakovaně.
Dodavatel může využít také Jednotný európsky dokument (JED), kterým lze předběžně nahradit doklady k prokázání splnění podmínek účasti. Pokud však dodavatel prostřednictvím JED nahrazuje doklady, musí počítat s tím, že zadavatel jej může v průběhu zadávacího řízení vyzvat k jejich předložení. JED proto není náhradou skutečné připravenosti dokladů, ale spíše nástrojem pro zjednodušení jejich předběžného prokazování.
Slovenská úprava je z pohledu dodavatele v některých ohledech transparentnější než česká. Zadavatel je povinen umožnit účast na otevírání nabídek všem uchazečům, kteří předložili nabídku ve lhůtě.
Pokud jsou nabídky podávány elektronicky, účast na otevírání se realizuje zpřístupněním příslušných údajů prostřednictvím elektronického nástroje.
Při otevírání nabídek se zveřejní počet předložených nabídek a návrhy na plnění kritérií, které lze vyjádřit číslem. Ostatní údaje z nabídky, včetně identifikačních údajů uchazečů, se nezveřejňují.
Zadavatel následně nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne otevírání nabídek zašle uchazečům zápisnici z otevírání nabídek obsahující zveřejněné údaje.
Klíčové hodnotové údaje nabídky například cena nebo jiné číselně vyjádřené hodnoticí parametry, je třeba správně vyplnit nejen v samotné nabídce, ale také v elektronickém formuláři, pokud to nástroj vyžaduje.
Chyba v elektronickém formuláři může vytvořit nežádoucí rozpor mezi obsahem nabídky a údaji zpřístupněnými při otevírání.
Po otevření nabídek následuje jejich posuzování a hodnocení. Vyhodnocování nabídek komisí je neveřejné.
Z hlediska dodavatele je prakticky významné sledovat zejména informaci o výsledku vyhodnocení nabídek, zprávu o zakázce, zápisy z vyhodnocení nabídek a splnění podmínek účasti, případně další dokumenty zpřístupňované prostřednictvím elektronického nástroje.
Tyto dokumenty mohou být podkladem pro posouzení, zda zadavatel postupoval transparentně, rovně a nediskriminačně a zda je namístě procesní obrana proti vyhodnocení nabídek.
.jpg)
Další praktickou otázkou je zveřejnění smlouvy. Na Slovensku funguje Centrálny register zmlúv (CRZ) a u povinně zveřejňovaných smluv platí, že smlouva nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jejího zveřejnění, pokud zákon nestanoví jinak nebo si strany nesjednají pozdější účinnost.
Je třeba vědět, kdy byla smlouva zveřejněna a kdy skutečně nabyla účinnosti. Od toho se může odvíjet zahájení plnění, běh realizačních lhůt, možnost fakturace, objednávání materiálu nebo aktivace subdodavatelských smluv.
Matej propojuje advokacii, technologie a řízení společností. Vedle advokátní praxe zastával manažerské a statutární pozice. Klientům přináší kombinaci právního, obchodního a strategického pohledu. 4 roky vedl veřejné zakázky České televize. Přes 15 let celkem v oblasti zadávání veřejných zakázek. Byl na straně zadavatele a dnes díky unikátním znalostem pomáhá dodavatelům uspět.
Napište nám na info@endors.cz nebo vyplňte formulář. Ozveme se do 24 hodin a domluvíte si konzultaci s Matejem Šandorem.
Slovenská veřejná zakázka odměňuje připravenost od prvního dne. Než začnete kalkulovat nabídku, projdeme s vámi zadávací dokumentaci, procesní lhůty i registrační povinnosti. Ozvěte se Matejovi přes formulář.
.jpg)
.jpg)