O endors

5.6.2023 vyšla ve Sbírce zákonů velká novela nového stavebního zákona¹, která má výrazně zjednodušit a zrychlit proces stavebního řízení a výstavby. Tato změna stavebního práva by měla vést k výsledku „jeden úřad, jedno řízení, jedno razítko“. Tedy zajistit, aby stavební řízení jako ochrana veřejných zájmů bylo pro všechny přehledné, srozumitelné a především rychlé. Níže vám představíme nejdůležitější plánované změny.

Dlouho očekávaná a vyžadovaná proměna nového stavebního práva přinese usnadnění procesu vedoucího k vydání pravomocného povolení stavby v tom, že stavební úřad sám obešle ostatní dotčené úřady a správce sítí a získá jejich vyjádření v takzvaném koordinovaném závazném stanovisku.

Pro všechny stavební záměry, které se budou posuzovat v režimu nového stavebního zákona a v režimu posuzování vlivů na životní prostředí (tedy vše mimo chráněná území) si však stavební úřad podle plánované novely bude muset vyžádat ještě tzv. jednotné environmentální stanovisko (JES). Řízení o posouzení ochrany přírody a životního prostředí novela z nového stavebního zákona vyjímá a bude probíhat podle zcela nového samostatného zákona, který byl vyhlášen ve sbírce zákonů souběžně s novelou nového stavebního zákona 5.6.2023. Tento zákon o JES bude plně účinný již od 1. 1. 2024, zatímco nový stavební zákon vstoupí do plné účinnosti až 1. 7. 2024 (tedy budeme u něj mít přechodné období půl roku, s rozdílným režimem pro vyhrazené stavby a všechny ostatní běžné stavby).

Na konci takto nově pojatého schvalovacího řízení pro stavební záměry by stavebník měl získat pro svou žádost jen jediné razítko. Pro tento proces se současně předpokládá plná digitalizace (ovšem s nevyjasněnou otázkou nahlížení do stavebního spisu na dálku). Za tím účelem má stát zřídit a provozovat dlouho připravovaný Portál stavebníka. Jeho prostřednictvím se stavebníci i ostatní lidé, kterých se stavební záměr bude týkat, budou moci právně závazně obracet na svůj stavební úřad nebo sledovat, v jaké fázi se nachází posuzování jejich žádosti.

Nový stavební zákon zavádí některá opatření, která mají zkrátit dobu vyřizování žádostí, avšak nepřekročitelné pevné lhůty pro vydání výsledného povolení stanoveny nebyly. Toto dlouholeté přání mnohých prostých stavebníků (tedy těch, kteří opravdu potřebují stavět, renovovat, odstraňovat staré stavby a ne například jen taktizovat či využívat nedostatků právní úpravy k prodlužování řízení o odstranění černé stavby), tak nebylo vyslyšeno ani touto poslední novelou, která slibovala maximálně vyjít vstříc potřebám veřejnosti.

Statistický předpoklad doby pro vyřízení žádosti na výstavbu standardního rodinného domu je 30 dnů, s tím, že stavební úřad ji bude moci prodloužit na 60 dní při složitějších případech. To ovšem předpokládá zcela bezvadnou žádost, kde nebudou žádné námitky sousedů či nedostatky projektové dokumentace.

Naopak zřejmě nevznikne původně plánovaná (a kritizovaná) soustava čistě státní správy stavebního řízení (tedy Nejvyšší stavební úřad a ani jemu podřízená soustava stavebních úřadů po vzoru katastrálních úřadů). Zrušení takové zásadní reorganizace soustavy stavebních úřadů poslanci odhlasovali v rámci této poslední změny nového stavebního zákona. Stávající stavební úřady by tak měly zůstat při obcích jako doposud.

Ruku v ruce s tím byla schválena i změna související s novelou energetického zákona, o které se můžete dočíst ve článku ZDE – pokud budou mít vlastníci rodinných domů zájem si na střechu instalovat fotovoltaickou elektrárnu, nebudou už potřebovat licenci na výrobu elektřiny, když plánovaná výroba takové elektrárny nepřesáhne 50 kW (namísto dřívějších 10 kW) – což představuje výrazné zjednodušení.

V rámci schvalované změny nového stavebního zákona by také měla vzniknout celá řada celostátních prováděcích předpisů, a to nejpozději do konce roku 2027. Zároveň by měla být povolena možnost zvláštních stavebních předpisů městům Praze, Brnu a Ostravě. To vše má přinést větší přehlednost pro stavební záměry na většině území ČR.