O endors

Na začátku letošního roku nabyla účinnosti novela energetického zákona¹, někdy též přezdívaná jako Lex OZE I.

Motiv, důvod a účel

Hlavním motivem pro přijetí této novely byla zejména snaha o snížení závislosti na dovozu paliv z Ruska, přičemž pro dosažení tohoto cíle má být klíčové podpořit výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů („OZE“). Podpora výstavby těchto bezemisních zdrojů by tedy měla sloužit jako jeden z prostředků k zajištění energetické soběstačnosti ČR.

Předchozí úprava energetického zákona navíc dostatečně nereagovala na potenciál využívání OZE k zajištění pokrytí vlastní spotřeby elektřiny, a to i v případě podnikatelských subjektů nebo společenství vlastníků jednotek či družstev. Podle dříve nastavených podmínek se všichni tito jmenovaní museli nejprve stát licencovanými subjekty podnikajícími na trhu s energií, přestože jejich hlavní motivací byla „samovýroba”, nikoliv podnikání v energetice.

Novela si tedy stanovila za cíl snížit administrativní požadavky na výstavbu a provoz OZE a zefektivnit procesy na úrovní státní a veřejné správy, a tím přinést zásadní posun v povolování OZE pro vlastní užití.

Hlavní změny

Pro naplnění výše uvedeného účelu se novelou energetického zákona zvýšila hranice výkonu výroby elektřiny, od níž je vyžadována licence na výrobu elektřiny udělovaná Energetickým regulačním úřadem („ERÚ“), a to z původní hodnoty 10 kW na hodnotu 50 kW. Novela energetického zákona se tak dotýká všech osob, které si chtějí pořídit malé fotovoltaické panely do výkonu 50 kW, což jsou typicky zejména domácností, ale také menší podnikatelé.

Novela dále kromě energetického zákona mění také některá ustanovení stavebního zákona², a to mj. v tom, že pro malé OZE do 50 kW nadále nebude vyžadováno stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu.

Dochází tak ke sjednocení tohoto limitu 50 kW - osoby se zájmem o zřízení a provoz malých OZE nejsou nově nuceny získat licenci od ERÚ, ani nebudou nadále muset získat stavební povolení či provést ohlášení stavebnímu úřadu. Tyto změny by tak měly podpořit větší využívání malých OZE do 50 kW.

Mimořádná tržní situace

Novela rovněž upravuje právo Ministerstva financí v dobách mimořádných tržních situací poskytovat zápůjčky nebo úvěry účastníkům trhu s elektřinou nebo plynem, a to k odvrácení škod v národním hospodářství nebo k řešení mimořádné tržní situace. Podmínky pro poskytnutí zápůjčky nebo úvěru jsou pak blíže stanoveny vládním nařízením a vláda též rozhoduje o jejich poskytnutí.

Dotace

Jedním z klíčových motivů zmíněné novely je energetická úspornost. V této souvislosti bychom vám proto rádi připomněli existenci řady dotačních programů pro domácnosti i pro podnikatele, jejichž cílem je právě podpora řešení na úsporu energií.

Mezi dotovaná energeticky úsporná opatření patří především zateplení budov, výměna oken, instalace fotovoltaických a fototermických systémů a dalších moderních zdrojů vytápění, jakými jsou například tepelná čerpadla.

Konkrétně podnikatelé si mohou zažádat třeba o bezúročný úvěr na energeticky úsporné projekty poskytovaný Národní rozvojovou bankou nebo například o dotaci na snížení energetické náročnosti svých budov.

Dotační programy se však nevypisují zcela pravidelně a jejich podmínky se liší, vždy proto doporučujeme nejprve prověřit aktuální situaci - zda je daný program vůbec vypsán, a pokud ano, tak jaké jsou konkrétní podmínky pro získání dotace.

Závěr

OZE bezesporu představují způsob, jak dnes mohou domácnosti i podnikatelé ušetřit za energie. Prvním krokem v této cestě za úsporami může být výše nastíněná usnadněná možnost provozu „domácího“ zdroje energie. Ještě více finančních prostředků však můžete ušetřit ve chvíli, kdy zažádáte o některou z aktuálně dostupných dotací a podpor, které je možné využít na energeticky úsporné projekty či na pořízení alternativních zdrojů energie.

V případě zájmu o bližší informace k novele energetického zákona nebo k nabídce a podmínkám dotačních programů se na nás neváhejte obrátit.