Přejít na hlavní menu

Aktuality

Buďte s námi stále v obraze. Podívejte se, co zajímavého se u nás a v právním světě aktuálně děje.

Ručení jednatelů a dalších členů orgánů společností za daňové dluhy

Nejvyšší správní soud v červnu 2024[1] potvrdil možnost správců daně (finančních úřadů) uplatňovat ručení za daňové nedoplatky společností ve vztahu k členům jejich volených orgánů (jednatelům, členům představenstva a dozorčích rad, komplementářům). Ručení mohou správci daně uplatnit v případě, že společnost daňový nedoplatek sama nezaplatí a člen orgánu způsobil škodu porušením povinností při výkonu funkce (typicky péče řádného hospodáře).

Správci daně již dříve uplatňovali ručení za daňové dluhy například ve vztahu ke společníkům veřejných obchodních společností. Ručení jednatelů a dalších členů orgánů je však přeci jen výjimkou. Zatímco společníci veřejné obchodní společnosti totiž ručí bezpodmínečné, v případě členů orgánů musí správce daně posoudit, zda člen orgánu společnosti způsobil škodu porušením svých povinností.

Členové volených orgánů jsou vždy povinni si počínat s nezbytnou loajalitou, potřebnými znalostmi a pečlivostí. Jednatel populárního sróčka může takové povinnosti porušit například v situaci, kdy za společnost ve velkém objemu objedná zboží od dodavatele s četnými záznamy v rejstříku exekucí, aniž by si předem ověřil jeho důvěryhodnost. Jednatel poté bude odpovídat společnosti za škodu a, pokud ji neuhradí, bude ručit v rozsahu neuhrazené škody i jejím ostatním věřitelům. 

Členové orgánů společností, které se dostaly do finančních potíží shodou nešťastných okolností, by se ale v zásadě neměli bát následků ručení (za předpokladu že vykonávají svoji funkci s péčí řádného hospodáře). Na druhou stranu otázku dodržování povinností členů orgánů nebude posuzovat nezávislý a nezaujatý soud v občanském řízení, nýbrž úředník finančního úřadu. Za takové situace je pochopitelně na místě se ptát, jestli takové rozvržení moci nenahrává spíše maximalizaci daňového výnosu státu než objektivnímu a spravedlivému posouzení situace.

Nejvyšší správní soud současně dovodil, že ručení vzniká již samotnou výzvou finančního úřadu. Finanční úřad takovou výzvu ale nemůže vydat po promlčení nároku společnosti na náhradu škody za porušení péče řádného hospodáře. Ten se promlčuje zpravidla 3 roky poté, co se společnost o škodě dozvěděla, nejpozději však do 10 let od vzniku škody.

Je pravděpodobné, že budou správcům daně při detektivní práci pomáhat také policie a další orgány činné v trestním řízení. Pokud totiž soud v trestním řízení rozhodne o vině v souvislosti s porušením povinností při správě cizího majetku, takové rozhodnutí může finanční úřad bez dalšího převzít a použít jako podklad pro ručení. Lze očekávat, že se orgány finanční správy budou nyní v podezřelých případech častěji obracet na policii k došetření sporných případů. Členům orgánů společností pak nebude hrozit pouze trestní postih, ale také daňová exekuce za dluhy, které ani nejsou jejich.

Jednatelům a vůbec všem voleným členům orgánů lze doporučit, aby více než kdy jindy dbali na plnění svých povinností a současně aby byli připraveni vysvětlit a doložit, proč byl jejich postup informovaný, pečlivý a v nejlepším zájmu společnosti.

 

[1] Plný text rozhodnutí dostupný online: https://vyhledavac.nssoud.cz/DokumentOriginal/Html/722330

 

Autoři článku

Vít Švestka
Vít Švestka



Newsletter
Tato část je určená k ochraně proti spam robotům. Vidíte-li tento text, vyplňte pole uvedené za otázkou. Tlačítko jsem robot ignorujte.
Kolik je dvě plus tři