.jpg)
Státní zástupce či soud namísto odsuzujícího rozsudku stanoví obchodní společnosti zkušební dobu v trvání od 6 měsíců do 2 let, v určitých případech až 5 let. Jestliže se právnická osoba v průběhu zkušební doby nedopustí žádného protiprávního jednání a vyhoví uloženým povinnostem, rozhodne státní zástupce či soud o tom, že se osoba osvědčila.
Jakmile rozhodnutí o osvědčení nabude právní moci, nebude již možné proti této osobě pro daný skutek zahájit trestní stíhání. I když se tedy obchodní společnost protiprávního jednání dopustila, nemusí být nakonec odsouzena a nemusí jí být uložen žádný trest.
„V zásadě jde o stejnou logiku, kterou známe u podmíněného zastavení trestního stíhání. Společnost splní zákonem stanovené podmínky a vyhne se rozsudku,“ uvádí advokát Petr Motyčka.
Specifikem ale je, že podmíněně upustit od trestního stíhání lze ještě před začátkem trestního stíhání – již ve fázi prověřování, a to i v případě, že by bylo možné z hlediska důkazní situace trestní stíhání zahájit. Současně je také možné institut využít u závažnější trestné činnosti – tedy i u zločinů.
Aby mohlo k využití takového odklonu dojít, je zapotřebí splnit zákonem stanovené podmínky, které se však zásadním způsobem neliší oproti podmínkám u podmíněného zastavení trestního stíhání.
Právnická osoba musí s takovým postupem vyslovit souhlas. Neznamená to ale, že by se k trestnému činu doznávala. Rozlišování souhlasu právnické osoby s takovým postupem a doznání pak může být zásadní v případě, že by se právnická osoba ve zkušební době neosvědčila a trestní stíhání by bylo zahájeno, příp. by se v něm pokračovalo.
„Tento rozdíl je v praxi klíčový. U podmíněného zastavení trestního stíhání je doznání součástí odklonu, a pokud se člověk ve zkušební době neosvědčí, obhajoba už jede v jiné pozici – orgány činné v trestním řízení pracují s tím, že sama obviněná osoba spáchání trestného činu dříve připustila. U podmíněného upuštění od trestního stíhání zákon doznání nepožaduje, stačí souhlas s postupem. Pro společnost to znamená, že si i po odklonu drží větší manévrovací prostor pro obhajobu, pokud by nakonec podmínky nesplnila,“ dodává advokát Motyčka.
Dále by právnická osoba měla nahradit škodu, pokud byla činem způsobena, nebo alespoň s poškozeným o její náhradě uzavřít dohodu. Stejně tak by osoba měla vydat bezdůvodné obohacení. Je ale možné učinit i jiné potřebné opatření k náhradě škody či vydání bezdůvodného obohacení.
Právnická osoba se také musí zavázat, že učiní vhodná opatření k nápravě nebo odstranění škodlivých následků trestného činu.
Nakonec by právnická osoba měla složit peněžitou částku určenou státu na pomoc obětem trestné činnosti, přičemž částka nesmí být zřejmě nepřiměřená závažnosti trestného činu a poměrům právnické osoby. Výše takové častky se tedy bude odvíjet od okolností daného případu a výkonnosti dané společnosti.
V závislosti na povaze a závažnosti trestného činu může státní zástupce nebo soud právnické osobě uložit i další povinnosti. Nejčastěji půjde o závazek zdržet se během zkušební doby činnosti, se kterou trestný čin souvisel, a o povinnost připravit a zavést účinný soubor preventivních a nápravných opatření – fungující compliance program. Součástí této povinnosti může být i kontrola plnění compliance programu.
Kontrola má podle důvodové zprávy k novele plnit dvojí úkol. Pravidelně sledovat, jak firma opatření zavádí a dodržuje a přispět k ozdravení korporátní kultury i vytvoření záruk proti další trestné činnosti.
„Jestliže bude třeba, aby se právnická osoba kontrole podrobila, sama si volí kontrolující osobu, tedy auditora či advokáta specializujícího se na výkon této kontroly. Kontrolující osoba však musí být státním zástupcem či soudem schválena,“ uvádí advokát Patrik Šimonek.
Postup v praxi je proto takový, že zástupce společnosti předloží seznam 3 osob, které by kontrolující osobou mohly být. Státní zástupce či soud seznam osob posoudí, a pokud má za to, že by daná osoba kontrolu vykonávala řádně, schválí ji.
Společnost si následně zvolí jednu ze schválených osob. Pokud by nebyla schválena ani jedna osoba, nezbyde, než aby společnost přeložila nový seznam osob. Kontrolující osoba dohlíží na to, zda společnost řádně připravuje a zavádí preventivní a nápravná opatření a nejméně jednou za rok, nebude-li určeno jinak, podá státnímu zástupci či soudu zprávu o výkonu kontroly.
Podmíněné upuštění od trestního stíhání by tak mělo posunout compliance programy z roviny formalit do roviny reálného a v trestní praxi použitelného nástroje. Obchodním společnostem dává hmatatelnou motivaci opatření zavést a udržovat funkční, ne se pouze spokojit s jejich deklarací v etickém kodexu. V praxi pak bude rozhodovat, zda společnost své povinnosti skutečně dodržuje.
Článek připravil Petr Motyčka, partner endors se specializací na trestní právo. Jestliže podobnou situaci řešíte, ozvěte se na trestni@endors.cz nebo nám zavolejte na +420 721 208 275 Reagujeme do 24 hodin.
Patrik je advokát specializující se na sporovou a trestní agendu, podílí se též na právním poradenství v oblasti práva duševního vlastnictví, závazkové agendy a majetkové trestné činnosti.
Hana působila několik měsíců jako asistentka soudce na trestním úseku Obvodního soudu Prahy 4 a nyní se specializuje především na trestní právo, a to jak z pohledu obhajoby fyzických a právnických osob, tak z pohledu zastupování poškozených.
%20(1).jpg)
.webp)
.jpg)
%20(1).jpg)